Léčba, lázně, terapie

Deprese a pečující

Publikováno od autora: redakce

V pondělí 27. března 2023 proběhl v rámci projektu Kroky k osamostatňování webinář na téma deprese a pečující. Webinář vedla lektorka a psychoterapeutka Mgr. Martina Hazuková, která s pečujícími dlouhodobě pracuje a zároveň se věnuje tématu deprese a jejího zvládání.

Neformálně pečující jsou jednou z rizikových skupin, u nichž se deprese (zejména ta situační, vyvolaná okolnostmi) může rozvinout. Žijí dlouhodobě ve stresu, často v sociální izolaci, potýkají se se spánkovým deficitem a navíc nemívají optimální životní styl (není čas na jídlo, zastavení se, zažití pravidelných radostí…). Roli samozřejmě hraje také dědičnost, naše osobnostní nastavení, výchova, ale také třeba to, zda (ne)máme v těle dlouhodobě nějaký zánět.

Podstatné je, že DEPRESE JE NEMOC A DÁ SE LÉČIT!

Jaké jsou příznaky deprese? Jak depresi poznám?

Prvotní diagnostiku si může udělat každý sám. Zkuste si položit 3 otázky:

  1. Je něco, z čeho máte teď radost, co vás těší?
  2. Těšíte se na něco v blízké budoucnosti?
  3. Obracíte se často do minulosti nebo naopak často s obavami hledíte do budoucnosti?

Pokud na první dvě otázky odpovíte „ne“ a na třetí „ano“, měli byste zbystřit a zamyslet se, zda netrpíte některými z níže uvedených příznaků:

  • pokleslá nálada nebo naopak podrážděnost
  • ztráta zájmu o běžné aktivity
  • ztráta chuti k jídlu (80 %) nebo naopak přejídání (20 %)
  • potíže se spánkem (nespavost, přerušovaný spánek, špatná nálada po ránu)
  • obtíže s přemýšlením a pamětí
  • zhoršený výkon v zaměstnání nebo ve škole
  • pocity neschopnosti, pocity viny
  • ztráta energie
  • sebevražedné myšlenky
  • nespecifické bolesti (psychosomatické)

Pokud trpíte minimálně 4 příznaky po dobu delší než 14 dní, dá se již hovořit o depresi.

Jak odlišit úzkost od deprese? Úzkost doprovází často strach, obavy, napětí, rozechvělost, jde o nepříjemnou aktivizaci těla. Deprese oproti tomu spíš tlumí, je spojená se smutkem, pasivitou.

Nemám depresi, jen „divnou nenáladu“

Pokud se delší dobu (i několik let) necítíte psychicky v pohodě a máte tzv. „šedivou náladu“, může jít o dystymii – mírnou chronickou formu deprese. Projevuje se dlouhodobou skleslostí, podrážděností, „brbláním“ na vše kolem. To je velmi náročné zejména pro okolí. I v tomto případě jde o nemoc, kterou lze léčit. Pomoci může pravidelná psychoterapie, někdy i antidepresiva.

Jak depresi předcházet? Jak si pomoci, pokud depresi mám?

Zásadní vliv na rozvoj nebo léčbu deprese má to, zda náš způsob života (jaké máme vztahy, jak přemýšlíme, jak se chováme) odpovídá našemu genetickému, biologickému, psychologickému a povahovému nastavení. Na co přesně se zaměřit?

  1. Pohyb a pobyt v přírodě (pohyb velmi rychle ovlivňuje chemické pochody v těle a zlepšuje náladu)
  2. Vitamin D a omega 3 mastné kyseliny (vliv na imunitu, na fungování mozku a srdce).
  3. Dostatek spánku (klidně se dospat přes den, pokud to v noci není možné), pravidelný spánkový režim
  4. Péče o nervovou soustavu (cílem je co nejčastěji vypínat stresovou reakci) – relaxace, meditace, jóga, práce s hlubokým břišním dechem… Vyberte si jednu techniku, která je vám blízká, a tu pravidelně praktikujte.
  5. Rozvíjet vztahy – je prokázáno, že kvalita nejbližších vztahů (s rodiči, dětmi, nejbližšími přáteli) má velký vliv na spokojenost

Pro akutní stavy:

  1. Omezení času na negativní myšlenky (cílem je vystoupit z kruhu negativních myšlenek) – předem si vymezím čas/časy (např. si nastavím minutku na 10 minut), kdy se budu soustředit na negativní nebo smutné myšlenky. Po vypršení času se jdu věnovat něčemu jinému.
  2. Napište si seznam bezpečných pozitivních myšlenek a činností (něco, co vám zaručeně zvedne náladu). Nemusí jít o nic velkého, stačí maličkost, která vám udělá dobře – projít se, zacvičit si, pustit oblíbenou písničku, dát si kousek čokolády, uvařit kávu nebo čaj, zavolat kamarádce… Pokud se dostanete do hodně depresivního stavu (padne na vás „deka“), nad ničím nepřemýšlejte, ale rovnou si vyberte nějakou aktivitu ze seznamu a konejte.
  3. Pro případ velké krize mějte po ruce kontakt na odborníka, který vám může pomoci – psychoterapeut, psychiatr. Využít můžete i některou z krizových linek, např. pražskou krizovou linku – nonstop Linka důvěry pro dospělé (284 016 666) – ta vám bude k dispozici asi nejdřív. Je anonymní a ochotná vyslechnout a probrat s vámi to, co budete v danou chvíli nejvíc potřebovat.

Co dalšího vám ještě může pomoci (naše tipy, které na webináři nezazněly)

Máte-li po přečtení článku či webináři pocit, že jste ukázkovým případem člověka s depresí, vyskočte od počítače nebo mobilu, pusťte si svou oblíbenou hudbu, projděte se aspoň po bytě či si dopřejte jiné oblíbené aktivity, byť chvilkové. Pokud vám nic z toho nepomůže, dovolte si říci o pomoc, podporu. Krok to může být náročný, ale z dlouhodobého hlediska určitě přínosný!

Sdílet
redakce