V pondělí 12. října 2020 bude vláda projednávat materiál „Východiska Národního plánu obnovy v kontextu přípravy Hospodářské strategie“, který má řešit otázku obnovy a zvýšení odolnosti ČR v souvislosti s probíhající pandemií. Tento materiál, který bude sloužit jako podklad pro čerpání prostředků z Fondu obnovy EU, bohužel ignoruje oblast sociálních služeb.
Vlastní dokument, ani jeho příloha neobsahují žádnou pasáž týkající se sociálních služeb, zvýšení jejich dostupnosti a odolnosti. V aktuálních diskusích na úrovni vlády se pak oblast sociální ochrany zdá být omezená pouze na téma investic do výstavby či rekonstrukcí domovů pro seniory s důrazem na ekologické aspekty výstavby. Přitom ani není zřejmé, zda se má jednat o domovy velkokapacitního typu, což by bylo v přímém rozporu nejen s aktuálně platnou Národní strategií rozvoje sociálních služeb, konkrétně procesem deinstitucionalizace a transformace služeb, ale především v rozporu se zájmy klientů, neboť tento typ zařízení nenaplňuje podmínku zajištění důstojné kvality života.
Opomíjení sociální oblasti v takto zásadních vládních materiálech považujeme za nepřijatelné a krátkozraké. Připojujeme se proto k Prohlášení, které vydaly Aliance pro individualizovanou podporu a Děti úplňku. Celý text prohlášení naleznete na webu Aliance, níže kopírujeme připomínky, které Aliance a Děti úplňku předali dnes ministryni Janě Maláčové.
Připomínky Aliance pro individualizovanou podporu a Dětí úplňku k Východiskům Národního plánu obnovy v kontextu přípravy Hospodářské strategie:
1. Materiál předkládá východiska obnovy izolovaně pouze z ekonomického hlediska, bez potřebné provazby na sociální rovinu problému. Absence celostního přístupu povede k tomu, že řada zamýšlených opatření nebude mít potřebný efekt v praxi a využití prostředků pak nebude dostatečně efektivní a hospodárné.
1.1 Předkládaný materiál vůbec neřeší sociální dimenzi, resp. ji uvádí jako sekundární.
1.2 Mezi strategickými dokumenty, na něž se materiál odkazuje (s. 1), tak např. chybí Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016–2025.
1.3 Cíl „kvalita života“ (s. 4) nelze obsáhnout pouze zvyšováním produktivity, udržením zaměstnanosti a posilováním konkurenceschopnosti; nezbytnou součástí jsou také kvalitní a dostupné veřejné služby (zde především sociální a zdravotní, resp. jejich integrovaná podoba).
1.4 Megatrend „Stárnutí populace“ (s. 12) se nemůže omezovat pouze na zvýšení kapacity a efektivity zdravotnictví a zvýšením zaměstnanosti seniorů (Zdraví a odolnost obyvatelstva, Vzdělávání a trh práce, Digitální transformace).
1.5 Jakákoliv opatření ke zvýšení zaměstnanosti a aktivizační opatření na trhu práce je třeba provádět v kontextu dostupnosti sociálních a zdravotních služeb. Plné využití potenciálu pracovních sil vyžaduje odpovídající investice do péče o děti, sociálních a zdravotnických služeb a služeb dlouhodobé péče.
1.6 Pilíř 6. Zdraví a odolnost obyvatel sice v popisu kontextu a současné situace v ČR zmiňuje problém zatížení sociálního systému i budoucí potřeby zdravotních a sociálních služeb, včetně sociálních a zdravotních aspektů dlouhodobé péče, navrhovaná opatření však sociální „část“ problematiky vůbec neřeší, když se věnují „jen“ posílení primární péče a vybudování kapacity národních center onkologické prevence, vše v gesci MZ.
2. Materiál nerespektuje v některých částech dosavadní doporučení Evropské komise, zadání Evropské unie na primární využití poskytovaných prostředků, ani směr udaný předchozím usnesením vlády.
2.1 Ve Zprávě o České republice 2019 i Zprávě o České republice 2020 Evropská komise opakovaně upozornila na problém stárnutí obyvatelstva a s ním spojenou zátěž v oblasti dlouhodobé a sociální péče.
2.2 Jedním z investičních pokynů pro ČR tak je zlepšení přístupu k sociálním službám, službám zdravotní péče a službám dlouhodobé péče s cílem snížení nerovností v oblasti zdraví, včetně rozvoje infrastruktury, a zejména s dílem podporovat deinstitucionalizaci péče, spolupráci mezi zdravotními a sociálním službami, integraci péče a prevence.
2.3 Stávající spoléhání na neformální rodinnou péči nemusí stačit a může mít negativní dopad na ekonomickou aktivitu.
2.4 Pandemie covid-19 měla a má nejen ekonomické, ale i sociální dopady na situaci v jednotlivých členských státech EU.
2.5 Jedním z nových podpůrných nástrojů je iniciativy ReactEU, jehož prostředky mají být primárně užity mj. na zlepšení dostupnosti sociálních služeb, a to včetně služeb pro děti.
2.6 Vláda usnesením č. 811/20 ze dne 27. července 2020 schválila užití prostředků iniciativy ReactEU mj. na sociální služby.
3. V předkládaném materiálu chybí jakékoliv zmínky o užití poskytovaných prostředků ve smyslu zlepšení dostupnosti sociálních služeb, a to včetně služeb pro děti, resp. posílení sociální infrastruktury ve smyslu deinstitucionalizace a transformace sociálních služeb zcela chybí. Požadujeme materiál rozšířit, přepracovat a doplnit.
