Blíží se komunální volby a to je vhodná příležitost pro zhodnocení uplynulého volebního období. Co se v Praze podařilo v oblasti sociálních služeb a podpory lidí s postižením? Kde se situace posunula k lepšímu a kde zatím stále čekáme na řešení?
Není v našich silách zachytit všechny změny. Jako rodiče dětí s postižením se při našem hodnocení zaměřujeme hlavně na témata, která řešíme každý den.
Nové denní stacionáře pro mladé lidi s postižením v Praze
Rozvoj denních stacionářů patří k pozitivním výsledkům tohoto volebního období. Pro mladé lidi s postižením představují důležitou návaznou podporu po skončení školy. Umožňují jim dál rozvíjet své schopnosti, být v kontaktu s vrstevníky a mít pravidelnou náplň dne. Rodičům pomáhají sladit péči s prací a dalšími povinnostmi.
Náš výzkum z roku 2021 ukázal, jak naléhavě tato podpora v Praze chyběla. Na čekacích listinách bylo 89 lidí a žádný ze stávajících stacionářů neměl volné místo pro celotýdenní docházku. Výsledky jsme předložili Magistrátu hlavního města Prahy a prezentovali také ve vybraných městských částech. Od ledna 2024 se rozvoj stacionářů stal úkolem pražské doplňkové sítě sociálních služeb, což otevřelo cestu k financování.
V dubnu 2025 zahájil provoz denní stacionář v Praze Lahovicích a v létě 2026 se otevřel stacionář na Opatově. V Hloubětíně probíhá rekonstrukce prostor pro rozšíření stávajícího stacionáře s předpokládaným dokončením na konci roku 2027. Na Praze 10 se připravuje výstavba budovy pro nový denní stacionář.
Oceňujeme, že se podařilo posunout téma od pojmenování chybějících kapacit k otevření nových služeb a přípravě dalších. Je to konkrétní výsledek spolupráce rodičů, poskytovatelů, městských částí a Magistrátu, který přináší nové možnosti mladým lidem s postižením i jejich rodinám.
Navyšování kapacit osobní asistence
Osobní asistence je důležitá sociální služba, která umožňuje i lidem s vyšší mírou podpory zůstat ve svém přirozeném prostředí. V průběhu volebního období došlo k postupnému navýšení kapacit této terénní sociální služby. Přesto poskytovatelé osobní asistence v roce 2024 evidovali přes 3000 neuspokojených žádostí (data za rok 2025 ještě nejsou k dispozici).
Skutečný deficit osobní asistence je pravděpodobně mnohem vyšší, protože počet lidí, kteří osobní asistenci využívají v nižším rozsahu, než by chtěli, se do statistik neuspokojených žádostí nepropíše. Zároveň je část navýšených kapacit financovaná z Projektů OPZ+. Je skvělé, že Praha využívá dostupné možnosti k financování rozvoje sociálních služeb. Zároveň to ale vzbuzuje jisté obavy ohledně zajištění financování po konci projektového období.
Přesun Case managementu z magistrátu na příspěvkovou organizaci
Case management pomáhá lidem s komplexními potřebami a jejich rodinám hledat řešení tam, kde běžná nabídka služeb nestačí. Propojuje sociální služby, zdravotnictví, školství a další aktéry, aby zajišťování potřebné podpory nezůstávalo pouze na pečujících a rodiny nezůstaly v obtížné situaci samy.
V průběhu volebního období došlo k přesunu agendy case managementu ze sociálního odboru Magistrátu hl. města na příspěvkovou organizaci Centrum komunitních služeb Pro život. Zachování této podpory v Praze vítáme. Přesun agendy mimo magistrát však přinesl omezení, na jejichž rizika odborníci předem upozorňovali. Tým nemá dostatečné kompetence k řešení některých systémových překážek a spolupráce s příslušnými odbory magistrátu vázne.
Konkrétním příkladem jsou případy lidí s kombinací postižení či s chováním náročným na péči, které poskytovatelé odmítají s odůvodněním, že nespadají do jejich cílové skupiny. Podle zkušeností týmu přitom ani po dotazech na magistrát a MPSV nepřišlo potřebné metodické vyjasnění. Pracovníci tak při hledání pomoci pro jednotlivé rodiny narážejí na překážky, které sami nemohou odstranit.
Dosavadní zkušenosti tedy potvrzují obavy z oslabení vazby mezi case managementem a rozhodováním města o dostupnosti a rozvoji služeb. Řada rodin se k týmu navíc dostává až ve chvíli, kdy je jejich situace vyhrocená.
Absence dlouhodobé vize
Bohužel ani toto volební nepřineslo dlouhodobější vizi, která by ukazovala, jak chce Praha řešit kritický nedostatek kapacit sociálních služeb pro lidi s postižením. Rodiče dětí s postižením potřebují vědět, s jakou podporou mohou počítat, až jejich děti dospějí nebo až nebudou schopni zajišťovat péči v dosavadním rozsahu.
Časový horizont střednědobého plánování považujeme pro tyto potřeby za příliš krátký. Příprava nových služeb, zajištění prostor, pracovníků a financování vyžadují dlouhodobou návaznost přesahující jednotlivá volební období. Střednědobé plány by proto měly vycházet z širší vize s konkrétními cíli, termíny a odpovědností za jejich naplnění. Rodinám by tak poskytly jasnější představu o budoucí podpoře.
Problém mimopražských kapacit zůstává
Podle Stanoviska Veřejného ochránce práv Praha jako jediný kraj v České republice zřizuje a provozuje značnou část pobytových sociálních služeb pro lidi s postižením mimo své administrativní území. A nečiní dostatečně rychlé a efektivní kroky k tomu, aby tento problém vyřešila.
Někteří obyvatelé Prahy s postižením tak kvůli absenci jiných možností zůstávají fakticky odkázáni na služby, které jsou někdy až stovky kilometrů od hlavního města. Většina těchto služeb má navíc stále institucionální podobu.
Rozšiřování Bezba dopravy
Prahou provozovaná služba Bezba doprava nabízí přepravu speciálně upravenými vozidly, pomáhá tak rodinám s přepravou do škol, stacionářů, k lékařům nebo tam, kde běžnou veřejnou dopravu nemohou využít. Její dostupnost usnadňuje dětem přístup ke vzdělávání a službám a rodičům sladění péče s prací a dalšími povinnostmi.
Oceňujeme, že v průběhu volebního období došlo k opakovanému rozšíření vozového parku a navýšení kapacit. V roce 2023 bylo schváleno navýšení vozového parku z 35 na 43 vozidel. V srpnu 2025 pak město schválilo dalších 17 milionů korun na dofinancování provozu a rozšíření flotily o sedm vozidel.
Poptávka po Bezba dopravě ale i nadále výrazně převyšuje její možnosti a část rodin se k potřebné přepravě nedostane. V následujícím volebním období bychom proto uvítali další rozvoj této služby.
Výhrady ale máme ke spolupráci Magistrátu s uživateli Bezba dopravy. Podle informace, kterou na svém Facebooku zveřejnila Iniciativa za dostupnější Bezba dopravu, jim nebyla předložena slíbená analýza přepravních potřeb a iniciativa ani nebyla přizvána k přípravě veřejné zakázky, která má určit budoucí podobu služby.
Participace, nebo tokenismus?
Podobné zkušenosti jako výše zmíněná Iniciativa za Bezba dopravu máme i z oblasti sociálních služeb. Krátce po ustavení nové koalice proběhla snaha prosadit, aby se zástupce Aliance pro individualizovanou podporu (střešní uživatelská organizace) stal členem Komise pro plánování a financování sociálních služeb. Nepovedlo se s odůvodněním, že členem komise již je jeden člověk s postižením. Vzhledem k tomu, že dotyčná osoba zároveň řídí sociální službu, máme oprávněné pochybnosti, zda na jednání komise skutečně hájí zájmy uživatelů služeb a neformálních pečujících.
Vznik pracovních skupin pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na období 2028–2032 vnímáme jako dílčí krok k zapojení uživatelů a pečujících. Pouhé spoluvytváření textů ale není skutečná participace. Reálná participace vyžaduje, aby lidé s postižením a jejich pečující byli začleněni přímo do rozhodovacích procesů. A to se v Praze zatím neděje.
Podpora Sociálního nadačního fondu hl. města Prahy
Pozitivně hodnotíme podporu Sociálního nadačního fondu hl. města Prahy i to, že většina zastupitelů vnímá administrativní náročnost spojenou s poskytováním finanční pomoci. Posouzení žádostí, komunikace se žadateli a zajištění řádného fungování fondu vyžadují čas i odbornou práci. Provozní náklady jsou proto nezbytnou součástí pomoci, kterou fond poskytuje.
Oceňujeme, že tlak některých politiků na neúměrné omezování těchto nákladů nezískal podporu. Hospodárnost je důležitá, úspory však mají smysl jen tehdy, pokud neohrozí dostupnost a kvalitu pomoci lidem, pro které je fond určen.
Rodinná politika v názvu výboru
První výraznou změnou po ustavení nové koalice bylo přejmenování Výboru pro sociální politiku na Výbor pro rodinnou politiku a sociální oblast. Symbolicky to vyslalo dvě sdělení: rodinná politika dostala výslovné místo v názvu výboru a zároveň byla uvedena před sociální oblastí. Pořadí slov sice nic nevypovídá o skutečných prioritách, mohlo ale vyvolat očekávání, že podpora rodin získá větší pozornost a jasnější směr. Na jednáních výboru přitom nadále převažovala témata ze sociální oblasti.
Pracovní skupina, která měla připravovat Koncepci prorodinné politiky, v průběhu volebního období postupně přestala pracovat a Koncepce tak nebyla dokončena. Teprve ke konci volebního období byly představeny dva dílčí materiály: Rodinná centra v hl. m. Praze: Zpráva a koncepce rozvoje mateřských, rodinných a komunitních center v hl. m. Praze a Dobrovolnictví v hlavním městě Praze: Zpráva a doporučení pro další rozvoj dobrovolnictví v hl. m. Praze. Oba se věnují důležitým tématům, jejich záběr však nenahrazuje ucelenou koncepci podpory rodin.
